Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Postoje vysokoškolských studentů k akademickému podvádění - analýza modelových situací.
ŽALUD, Jakub
Bakalářská práce se zabývá postoji vysokoškolských studentů k akademickému podvádění. Zaměřuje se zejména na samotné postoje studentů a na důvody k těmto postojům. Teoretická část obsahuje pojmy spojené s akademickým podváděním z důvodu lepší orientace v této problematice. V empirické části bylo zkoumáno, jaký postoj mají vysokoškolští studenti k akademickému podvádění. Výzkumný soubor tvořilo 6 respondentů, jednalo se o aktuálně studující vysokoškolské studenty. Z výzkumu vyplývá, že postoje respondentů k akademickému podvádění jsou značně nehomogenní. Důvodem je například rozdílná osobní zkušenost, jistá nepřijatelnost podvádění na základě obecně platných školních norem či samotná osobnost respondenta. Určitá shoda v postoji se mezi respondenty objevuje zejména u situací, které respondenti mají tendenci hodnotit jako závažnější (krádež, zrada důvěry, či krádež duševního vlastnictví). Taktéž se u respondentů objevuje tendence stavět se mírněji k akademickému podvádění, které považují za běžné.
Meziprofesní a mezigenerační rozdíly v postojích k podvádění
HÁJKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá problematikou akademické nečestnosti, konkrétně jaký vliv má na rozdíly v postojích k podvádění věk a studovaný obor či vykonávaná profese. Teoretická část je věnována samotnému fenoménu podvádění, jsou zde popsány faktory, které ovlivňují jeho výskyt či v jakých formách se může vyskytovat. Dále se autorka zaměřuje na vymezení a popis generací a problematiku etiky pedagogické profese. V empirické části bylo zkoumáno, zda věk a studijní či profesní orientace ovlivňují postoje k podvádění a jeho frekvenci. Výzkumný soubor byl tvořen 120 respondenty, kteří spadali do čtyř skupin: studenti pedagogických oborů, pedagogové, studenti jiných než pedagogických a pomáhajících oborů a ostatní profese (taktéž jiné než pedagogické a pomáhající). Z výsledných dat vyplývá, že postoje k podvádění jsou ovlivňovány věkem, konkrétně s věkem roste přísnost posuzování podvádění. Rozdíly v postojích k podvádění nebyly nalezeny mezi studenty různých oborů, avšak mezi různými profesemi již ano. Dále se ukázalo, že dnešní studenti se setkávají s podváděním častěji než předchozí generace.
Školní podvádění starších žáků: od explorativního výzkumu k strukturnímu modelu. Pilotní studie.
VRBOVÁ, Jana
Cílem páce bylo zjistit, jaké chování ve škole vnímají žáci (14-16 let) jako podvádění, zda je toto chování možné zařadit do určitých typů (faktorů) a tyto pak vztáhnout k individuálním charakteristikám žáka (pohlaví, prospěch, zameškané hodiny ve škole, učební cíle žáka, obavy ze školy, self-efficacy, hodnota školního výkonu) a ke kontextovým charakteristikám jeho školního výkonu (cílová orientace rodičů a učitelů, spokojenost žáka se školou, neutralizace, podvádění spolužáků a reakce učitelů na podvádění). Získaná data byla statisticky vyhodnocena (N = 401). Exploratorní faktorovou analýzou byly extrahovány dva typy nečestného chování: podvádění (opisování a napovídání) a klamání (falšování podpisu rodičů, absence). Jako možné prediktory podvádění byly faktorovou analýzou zjištěny dva žákovské faktory - odklon žáka od školy (amotivace žáka) a příklon žáka ke škole (motivace žáka) - a dva kontextové faktory - vliv učitelů a vliv rodičů. Rodiče ani reakce učitelů na podvádění neměli signifikantní vliv na podvádění ani na klamání žáků. Strukturní model potvrdil, že na klamání žáků měly největší vliv kladný vztah k učitelům a dobrý prospěch žáka. Na podvádění měl největší vliv odklon žáků od školy; kladný vtah žáků ke škole a kladný vztah k učitelům snižovaly četnost podvádění. Podvádění a klamání spolu korelovaly. Po odstranění faktoru rodičovského vlivu z modelu byly hodnoty regresních koeficientů podobné. Strukturní model vysvětlující závislost latentních endogenních proměnných podvádění a klamání na třech latentních exogenních proměnných (příklon žáka ke škole, odklon žáka od školy a vliv učitelů) a třech manifestních proměnných (pohlaví, průměr známek a podvádění spolužáků) fitoval data dobře. Model vysvětlil 42 % variance proměnné podvádění a 39 % variance proměnné klamání

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.